Nejčastější použití: teambuilding, teamspirit

„Zem nepatří lidem, lidé patří zemi.“

V roce 1859 bylo v Coloradu objeveno zlato a pro indiánské kmeny žijící na tomto území začaly nejtemnější časy v jejich životě. Zlatá horečka ihned rozpoutala nečekaný nápor osadníků do doposud klidných prérijních míst. Aby byl bílým osadníkům umožněn přístup k zlatým ložiskům, byly indiánské kmeny donuceny pod pohrůžkou intervence celé Americké armády podepsat zlodějské smlouvy a přesunout se do malé rezervace Sand Creek. V této pustině však nebyla žádná úrodná půda a naprostý nedostatek bizonů. Navíc odvěká rivalita kmenů se v takto malém území začala stupňovat. Někteří indiáni proto neodolali a začali z nedostatku jídla napadat stáda, karavany a nakonec i osady zlatokopů. Osadníci proto v roce 1864 zorganizovali trestnou výpravu, která se vypravila do Sand Creek a cestou ničila vše, co indiány jen připomínalo.

Přeživší indiáni se rozprchli v malých skupinách po savaně. Válečníci Siouxů, Šajenů, Arapahů, Andravahů a ... se po masakru u Sand Creeku zdáli odhodlaní ke všemu. Myšlenka na mstu svých zavražděných příbuzných a přátel je hnala vpřed. Jak se dalo přepokládat, útočili především tam, kde je čekal snadný úspěch: přepadali menší karavany, dostavníkové a poštovní stanice, vojenské patroly, osamělá stavení a malé osady, postupně si však troufali i na větší jednotky a opravdová města, jakým byl Julesburg v Coloradu, kde 7. února zabili patnáct vojáků a několik civilistů. Počet bělochů, které Indiáni zabili v počátečních měsících roku 1865, nakonec převýšil počet zavražděných Šajenů a Arapahů u Sand Creeku.

Pronásledování indiánů však pokračovalo dál. Náčelník téměř vyhubeného kmene Andravahů Tupý Racek nakonec rozhodl, že jedinou zbraní proti vpádu bílého muže je sjednocení rozprášených kmenů. Proto začal postupně do svého kmene nabírat skupinky i jednotlivce potulující se prérií. Toto byl pro indiány do té doby naprosto nemyslitelný čin. Muž bez kmene nebo také „muž bez tváře“ měl tradičně nejnižší postavení v celém společenství a indiáni obvykle takové odpadlíky krutě pronásledovali. Přijímaní indiáni se však nevyhnuli přijímacímu rituálu, který v mnohém připomínal klasický obřad huskanaw, při kterém se z chlapců stávali muži.